K divadlu ho na počátku devadesátých let 20. století nasměřovalo dění na turnovském Gymnáziu a následně též první krůčky Modrého kocoura. Hrál, svítil, dramaturgoval. Se spolužáky, kamarády i staršími ochotníky. K dalším divadlům se prokráčel během studií divadelní vědy a francouzského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde se stal i doktorem (filozofie) a začal o divadle učit.

Po přesunu do Prahy mu byla do péče svěřena Katedra divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde nyní působí jako docent teorie a dějin divadla. S oblibou se věnuje francouzskému divadlu romantickému či symbolistnímu, středověkým moralitám nebo současnému psaní pro divadlo a jeho teorii. O divadle píše, přednáší, debatuje. Z francouzštiny překládá povídky, romány i divadelní hry. Spoluorganizuje Dílnu literárního překladu v Ostravě, podílí se na přípravách festivalu francouzského divadla Sněz tu žábu/Mange ta grenouille, který založili jeho studenti, je členem správní rady divadla MASO-PUST a členem vědecké rady Národního muzea. Snaží se sledovat počiny v oblasti neprofesionální kultury, kulturně-politické dění; i výsledky sportovních utkání. Rád čte Gérarda de Nerval, fandí Bílým tygrům a poslouchá Berry.

Aktuální informace najdete na webu: petrchristov.com a nebo na twitteru @PetrChristov.